Březen 2016

Belgie - Oostende, Bruggy, Gent a Brusel

25. března 2016 v 19:02 | Diddlinka |  Výlety

Belgie - Oostende, Bruggy, Gent a Brusel

I za dva dny se dá procestovat půlka Belgie. No, ne úplně celá půlka, ale 4 velká města za 2 dny - ano. Možná by se toho dalo zvládnout víc, kdyby mi bylo líp... Už tam jsem jela s rýmou a zpět jsem se vrátila s kašlem, ale tak strašným, že je to nepopsatelné. Hlavní je to, že jsem v pořádku doma. Měla jsem obrovské štěstí, přesně 24 hodin před teroristickými útoky jsem se s kamarádkou pohybovala v metru, kde se poté odehrály útoky... a ta představa, že jsme z Bruselu odjely přesně 12 hodin před tím, než to bouchlo na letišti... je nepopsatelná... Myslím, že jsme se obě dvě poučily, že v dnešní době není už cestování na blint tak bezpečné jako dřív. Nevím, zda mě ještě někdy napadne zabalit si batoh, zamluvit ubytování a koupit jízdenku/letenku a odjet...

Datum: 19. - 22.3. 2016

Doprava, dopravní prostředek a cesta přes: Autobus, tentokrát změna! Ta žlutá linka, cesta tam v rámci možností ušla, i když mi nefungovalo jedno sluchátko... prostě já tyhle věci v buse přitahuju (kdybych si měla vybrat jedno místo z busu, který by byl úplně prázdný, určitě bych trefila na nějaké s takovýmhle problémem. Jela jsem s SA 2x ve svém životě, jednou do Prahy a zpět, teď do Bruselu a zpět... No a kamarádka zase přitahuje divný existence, teď tímto názvem myslím naše milované hodně opálené spoluobčany, které tak rádi diskriminujeme a jsme na ně móóóóc ošklivý!)
Po cestě tam před náma seděli, cigoš si celou dobu zpíval dokud nevytvrdnul a pak začal chrápat... Pak v autobuse bylo nějaké stvoření, které si neumělo vypnout zvuky na telefonu, konkrétně zvuky tlačítek, a celou noc tam něco datlilo... To muselo být slohové cvičení (možná o dost delší než ty moje tady ☺☺☺ ) -Tohle všechno byla ještě pohoda!!!
Cesta zpátky byla ovšem krutá... Cigoši opět před náma, ale bez nějaké soudnosti (to ty předtím si na nás tu sedačku tak nepoložili). Když jsme vymrzlé nastoupily do zpožděného autobusu s oficiálním zpožděním 30 minut, ze kterého se nakonec stalo 40-45 minut, tak jsme si šly sednout na naše místa, ale jak, když černý tlamy leží na sedačkach a člověk nemá šanci si tam s batohem ani zalést, lidi za váma se tlačí kupředu, tak ty černý slušně poprosíte, zda by si to mohli dát trochu vejš a udělat vám tam trochu místa a začnou na vás řvát po jejich, těma jejich nadávkama (jako sorry, měly jsme tyhle ******** vedle baráku dost dlouho, aby jim člověk rozumněl... Když mu pak řeknete, že je slušně žádáte, že vám nemusí nadávat, tak se na vás ještě oboří s tím, že si dovoluju, že rozumím po jejich a že oni jsou ty největší chudáčci na týhle cestě, protože jeho manželce je blbě a jedou už 48 hodin... (ten spoj začínal v Londýně, ach ta matematika!!!). Tak to nemá bejt výrobna malejch harantů bez jakéhokoliv vychování a soudnosti, který jezdí rodit do Anglie kvůli vysokejm dávkám, k**** žijeme ještě v civilizovaný Evropě (i když o tom začínám pomalu pochybovat...)
Celou noc jsme je měly v klíně a když na nás furt něco pokřikovali a lomcovali se sedačkama až mi otloukli koleno, ano, teď mám ještě modřinu!!!! Tak jsem se zvedla a šla za stevardkou, zda by situaci mohla vyřešit... Slečna byla milá, ale s tímhle přístupem člověk moc daleko nedojde (na těchle cestách by měli jezdit týpci rambo style ☺ a ne slečny, které mají 40 kilo i s postelí). Nic méně její prosba nepomohla a tak jsem se zeptala, zda je v busu jiné místo. A bylo, ihned za náma... S radostí jsem si přesedla. Paní mluvila lámavě česky, v tu chvíli jsme nevěděla, kam jsem si to sedla... Chtěla mít 2 sedačky pro sebe a začala si vymejšlet, jak jede domů a je po operaci zad a potřebuje hodně místa a že má koupený 2 sedačky (dle seznamu stew, měla koupené jen jedno), pak to pokračovalo, začala se na mě lepit prdelí a vytlačovat mě ze sedačky do uličky, když jsem začala zabírat, že už konečně usnu... Hnus, velebnosti chce se mi blejt, když si na tu ženskou vzpomenu a vlastně když si vzpomenu na celej bus, celou cestu!!! Poté jsem si dala dolů opěrku mezi sedačkama a dovolila jsem se o ní opřít, po 20 minutách mě z ní za sviňa shodila a dala jí nahorů, že jí to talčí... Copak já můžu za to, že má pod nohama tašku xxl rozměrů a musí tak sedět na 2 sedačkách? 300,- za další zavazadlo bylo na ní asi moc! Nakonec co mě tato dáma takhle terorizovala, tím to neskončilo, začala mě okopávat, kolena, kotníky, lýtka, strčila si svoje hnáty pode mne a furt mi dávala domů tu opěrku na nohy a já zase nahoru... Pak mě chytlo koleno a nemohla jsem se ani postavit... nevylezla jsem z busu ani na jedný ze 3 zastávek, protože to prostě nešlo... Ale ráno se paní ohýbala jako mladice! Nakonec jsem se v průběhu noci odbelhala ke kamarádce zpátky a přežila zbytek noci s černou tlamou v klíně... (Pište si, že jsem tohle zkrátila)!

JESTLI SE NĚKDY CHYSTÁTE SE STUDENT AGENCY DO LONDÝNA, BRUSELU ČI LUCEMBURKU, ZVOLTE JINOU SPOLEČNOST, PROTOŽE TATO ČERNÁ LINKA JE DOOPRAVDY O ŽIVOT A NÁSLEDNOU ÚJMU NA ZDRAVÍ, JAK NA FYZICKÉM, TAK DUŠEVNÍM A GARANTUJE 13HODIN MOŽNOSTI NEZAMOUŘENÍ OKA!!! BOHUŽEL SPOLUCESTUJÍCÍ SI NEVYBÍRÁME :(

Na závěr: Proč to v jiných zemích nefunguje jako na Slovensku? (Kdo byl a viděl, pochopí...) Stačila mi k tomu jedna cesta do Košic přes Spišskou Novou Ves a Slováci si mě získali = http://i.sme.sk/cdata/5/69/6947495/romovia-web--2-.jpg

*****
Teď bych se vrátila k tématu, ale tohle jsem prostě napsat musela, z jedné strany to rozhořčení, které pokazilo mé nadšení z výletu a z druhé strany proto, abych varovala další lidi, kteří se chystají tímto směrem... Když jsem hledala o cestování tímto směrem nějaké recenze, nenašlo se nic, co by mě tak dobře informovalo, abych se na to mohla připravit.

*****

Počasí: Když se řekne Belgie, slyšela jsem od lidí, kteří tam byly, snad jen jediné, pořádně se obleč a vezmi si dobrou pláštěnku... Ano, když se někam jede, nemá se nic podceňovat, kord když cestujete v březnu... Za naše dva dny jsme trochu opršely jen jednou a to hned první den v Oostende, na začátku naší výpravy, studený vichr fučel proti nám a zmrzlý jsme měly snad všechno... Ale nakonec se počasí umoudřilo a na chvíli nám tam zasvítilo i sluníčko... V ostatních městech bylo převážně zataženo a sychravo, šedvio a zima, ale bez deště. Nejkrásnější počasí mi přišlo, že nás zastihlo v Gentu, kde nám krásně svítilo, které dokonce i trochu hřálo. Naopak v Bruselu to vypadalo, že nás každou chvíli zastihne nějaká ta přeháňka... Naštěstí spadlo jen pár kapek, když jsme odpočívaly na Grote Marktu...
Co bych dodala na závěr? Hodně rychle se rozednívalo a i stmívalo.


Jídlo: Ochutnaly jsme vafle... Už mi nikdy nestrkejte belgickou vafli pod nos! Tak krásně vypadající pokrm, s bohatou oblohou šlehačky/krému (doteďka netuším, co to bylo) a dalších blbostí, ale tak neskutečně sladké, že po půlce vafle tu druhou do sebe nedotlačíte...
Vyhlášené je i jejich pivo, mají hodně druhů, ale to top je prý Lambic. Já si ho tedy nekoupila, takže nemohu posoudit jak chutná.
Čokoláda a belgické pralinky - přivezla jsem, ale zatím nebyla chuť je načít, protože ta představa, že to bude tak sladký jako ty vafle mě stále trochu odrazuje.
Belgický hranolky jsme vynechaly, viděla jsem je u jednoho turisty, jak se je snažil sníst, ale prostě je nemohl pozdřít, že by chutnaly jako ty, které jsme ochutnaly v Mnichově? ☺

Přístup k turistům: Tak milé lidi jsem snad nikde napotkala, jo, na Krétě jo, ale myslím v Evropě na pevnině. Ochotní poradit, jak si v 5:50 ráno koupit jízdenku z automatu, když se člověk ztratí, tak ho nasměrovat, občas chtějí tak moc pomoc, že vás pošlou úplně jiným směrem ☺

Metro: Chaos! 7 linek, jedno velké bludiště, které je protkáno ještě linkama tramvaje a když metro vyjede napovrch, tak kousek od něj stojí i autobus... Dopravní špička nastává okolo 9:30-10:00, to je problém se do metra i nacpat.

Vlaky: Docela mě překvapilo s jakou přesností přijíždí vlaky do stanice, s jakou odjíždění a že tam prostě neexistuje žádné spoždění. Je to vůbec možné? Ano, je! O víkendech se jezdí za poloviční ceny, jak pro studenty, tak pro dospělé... Pokud někdy plánujete projet Belgii, tak vlakem, z dobrých zdrojů se ke mne dostalo, že autobusy jsou 2x tak drahé, pomalé a nikdy člověk neví, zda vůbec přijedou... Dostalo mě, že i v neděli po ránu (cca v 6:00) byly vlaky plné, ne k prasknutí, ale byl vidět zájem o cestování v nich.


Situace: Je to docela zvláštní pocit, když jedete metrem a na jedné, tak průměrně středně velké stanici potkáte 6 vojáků ve vestách, se samopalama v rukou, jak pochodují sem a tam... Před EU soudním dvorem stála vojenská technika, teréní auta, připravené záterasy, okolo dokola samý vojáci a policajti. Na Grote Marktu jsme jich taky potkaly docela dost, kousek od Čůrajícího chlapečka to samé. Z jedné strany vás to uklidňuje a z druhé vás to děsí... Velice zvláštní pocit! Osobně já jsem byla na vážkách, zda si mám připadat v pohodě, jako, že se nemůže nic stát atd... a nebo se děsit uvnitř, že se chystá další útok. Bohužel se chystal, tak proto jich bylo venku tolik... Ale jak mohli zabránit tomu, co se stalo, když nevděli koho mají hledat. Pak si člověk doma přečte noviny na netu, co se stalo a dozvídá se, že od zadržení toho pošuka v Molenbeeku je vše ok a další bla bla a bla... Další článek hlásá, že Turecko v roce 2015 vyhostilo dva bratry zpět do Sýrie a upozornilo Brusel, protože byli napojeni na IS, co si myslet o tom, že právě tihle dva se odpálili v Bruselu? Bere Brusel vůbec tyto varování vážně? Už si nepřipadám v bezpečí...

Výlety

Pokud vás zajímá historie, možnost památek, které se dají navštívit, které jsou vyhlášené atd, tak pohledejte na internetu. Já jsem zase vyberu, to co se líbilo mě a co bych za sebe doporučila ☺

Oostende:
První 2 velké fotky v první řádce jsou Oostendské nádraží a masivní množství kol, pod nimi jsou další dvě z pláže Oostende, kdyby bylo krásně, mohly jsme vidět až do Británie... Ale rekord sám je ten, že nám nepršelo, tak silně, že bychom musely všechno sušit... Uprostřed je gotický kostel Sint-Petrus-en-Pauluskerk.

Bruggy:
Město, které mi připomíná Polsko, tedy konkrétněji, sever Polska... Zima, voda a všude cihly!!! Plavební kanály ještě nebyly obsypány loďkami, kdo by se chtěl v tomhle počasí plavit? Tady jsme se i ztratily, protože mi kamarádka nabourala plán a šlo se jinak než jsem si to našla, nakonec jsme došly úplně jinak (mimo mojí připravenou mapu) a bylo to... Ale vlak nám naštěstí neujel a do Gentu jsme dorazily, uhnaný, spocený, ale dorazily ☺☺☺